Proč tiskneme na drahá trička nebo trička ze second-handu? (Šaman)
Naše trička možná nejsou tak kvalitní jako je má většina hardcorových kapel, ale má to svůj důvod. Většina těchto kvalitních triček byla totiž vyrobena v tzv. sweatshopech, což jsou továrny zneužívající extrémně nepříznivé životní situace určitých skupin lidí (obyvatel/ek třetího světa, nelegálních imigantů/ek atd.) Tyto skupiny lidí jsou kvůli své situaci ochotny pracovat v příšerných podmínkách porušujících lidská i pracovní práva, čehož jsou si dobře vědomy nadnárodní korporace a využívají toho ke zvýšení svého zisku. Pracujícím je tak odměnou zhruba 1-6% prodejní cenu produktu, který vyrobí, což ani při každodenních 13-15 hodin trvajících směnách (s pouze několika volnými dny v měsíci, pokud vůbec nějakými) často nepokryje ani náklady na základní životní potřeby (výživné jídlo, pití, bydlení,...). Sweatshopy se pracovními podmínkami blíží pracovním táborům – tvrdá disciplína je dozorem vynucována za použití fyzického i psychického násilí (bití, vyhrožování, vydírání,..), pracujícím není umožněno přirozeně vykonávat jejich tělesné potřeby (někdy je za celou směnu povolena jediná návštěva toalety), chybí ochranné pomůcky (takže cca po 7 letech jsou pracující natolik opotřebováni, že jsou z práce pro nízký výkon vyhozeni a je pro ně téměř nemožné najít jinou práci). Snad nejviditelnější je porušování svobody shromažďování – zakazovány jsou odbory a pokud jsou objeveny skupiny snažící se odbory zorganizovat, jsou jejich členky a členové vyhozeni z továren a někdy i fyzicky trestáni nebo mučeni.
Tím, že v současném globalizovaném světě není kapitál vázán na místo a je možné ho přemísťovat téměř v nulovém čase, je nadnárodním korporacím umožněno výrobu neustále přesouvat za co nejlevnější pracovní silou, čímž je přirozeně tlačena dolů i cena práce a deprivilegované skupiny, o kterých jsme psali výše, jsou tak uvázány do otroctví. Jediným rozdílem oproti otrokářství, které prý bylo kdysi zrušeno, je to, že současní otrokáři a otrokářky své otroky a otrokyně neznají a nemají povinnost se o ně starat. Pokud některé otrokyně nebo někteří otroci zemřou (a to i během výkonu služby), automaticky a zdarma jsou vyměnění novými a újma pro otrokáře či otrokářku je nulová.
Jako kapela nechceme profitovat na novodobém otrokářství a proto tiskneme na trička ušitá v ČR konkrétní osobou za přijatelných podmínek. Uvědomujeme si ale, že samotný bojkot produktů novodobého otrokářství není řešením. Ten by znamenal pouhé odstřižení pracujících ve sweatshopech i od stávajících minimálních příjmů. Důležitá je podpora alternativního globálního obchodu – férového obchodu, který přispívá k rozvoji a osamostatnění lokalit především ve třetím světě, které byly od třicátých let dvacátého století pod rouškou modernizace kolonializovány západním světem. Bohužel, fair-trade nepotištěná trika zatím v ČR nejsou dostupná a tak jsme zvolili variantu domácího produktu, která je jednak ekologicky šetrnější (odpadá přeprava přes půl světa) a jednak přispívá k rozvoji a udržení soběstačnosti naší vlastní lokality.
|
