novinky | koncerty | media | texty | články | odkazy | kontakt

Proč zpíváme o duševních nemocech? (Marek)

Duševní nemoc – v našich textech se touto oblastí hodně zabýváme. Mám pocit, že to je téma, které se společnost naučila nevidět. Všechno co je jiné, všechno co nezapadá vytěsníme, vytlačíme mimo náš pohled. Proč si přidělávat starosti? Proč si komplikovat život?

Protože se to může stát každému z nás.
Téměř každý člověk se alespoň jednou v životě dostane do psychického stavu, kdy by bylo vhodné vyhledat odbornou pomoc. Úzkosti, deprese, strachy… myslím, že každý z nás takové pocity někdy zažil. Nevím jestli je to náhoda, nebo osud, ale někdo to zvládne překonat sám, druhého pak takovéhle potíže zasáhnou, srazí na kolena.

Co potom?
Nevím, neexistuje univerzální rada. Je spousta cest – někomu pomůže podpora ze strany přátel, rodiny, komunity, další potřebuje psychologickou pomoc, jiný léky. Nechci soudit, který z těch způsobů je ten správný – už jen proto, že každý/každá jsme jedineční a takové jsou i naše problémy.
<
O čem se nemluví.
Stigma, label, nálepka, diskriminace, mentalismus
Společnost nepřijímá co je jiné. Společnost odmítá to co se jí nehodí. Bojíme se cizího. Bojíme se toho co neznáme. Snad právě proto si vytváříme různé škatulky, nálepky, etikety, které nám naší nejistotu pomáhají zvládnout. Šílenec. Cvok. Blázen. Patří do blázince, pryč od našich dětí. Ale co když se zblázním já? S duševní nemocí jde stigma, jakési prokletí, které komplikuje život. Je divnej. Chová se jak hysterka. Slovní hodnocení je to nejmenší (i když často pěkně bolí). Mnohem obtížnější jsou praktické následky – obtíže najít práci, reakce sousedů po návratu z hospitalizace…stigma znamená, že lidé nevidí člověka, ale diagnózu. Magora. Blázna. Šílence. Mentalismus má stejný dopad jako rasismus nebo sexismus.

Jak jinak?
Nesoudit. Snažit se pochopit.
Lidé, kteří se odlišují mají už takhle dost obtížnou pozici. Naším přístupem jim můžeme mnohé usnadnit. Tolerance k jinému, k odlišnému je jedna z hodnot, kterou oceňuji v HC punkové komunitě – možná jsem naivní, ale pořád věřím že nejde jen o prázdná slova. Pořád věřím, že chceme myslet, jednat a žít otevřeně, bez klapek na očích, které nám neustále někdo nasazuje.

Vzdělání je zbraň.
www.stopstigmapsychiatrie.cz
www.openthedoors.com
www.tdz.cz
Michel Foucalt: Dějiny Šílenství (hledání historických kořenů pojmu duševní choroby)